Bioinformatika na Univerzitě Karlově v Praze

Zdroj informací o bioinformatice nejen na UK


Bioinformatiku lze studovat na Univerzitě Karlově v bakalářském i magisterském studijním programu. Výuka probíhá primárně na přírodovědecké a matematicko-fyzikální fakultě. Předměty v magisterském studijním programu však zajišťují i další odborníci z České republiky (AV ČR) a zahraničí (EMBL, Heidelberg a Max Planck Institute of Molecular Cell Biology and Genetics, Dresden).

Program

Bioinformatika je velice šíroký, a zároveň dynamický obor. Cílem Světa bioinformatiky je poukozovat na novinky a zajímavosti z těch oblastí bioinformatiky, které jsou v centru zájmu osob, které se okolo bioinformatiky na UK pohybují.

Blog

Bioinformatický seminář se koná jednou za dva týdny v prostorách MFF na Malé straně, je otevřený veřejnosti a hostí zajímavé přednášky expertů jak z ČR tak ze zahraničí. Zároveň se snažíme, aby byl seminář i místem pro neformální setkávání jak bioinformatické tak širší informatické a biologické komunity.

Seminář

Bioinformatika je obor, ve kterém se potkává biologie a informatika při studiu biologických dat jako jsou DNA, RNA a proteiny.

Biologie těží ve 21. století z neobyčejného rozvoje metodických přístupů (sekvenování, proteomika), který vedlo a dále vede k bezprecedentnímu nárůstu cenných biologických dat. Je velmi pravděpobné, že se v dohledné době stane sekvenování kompletního genomu standardním diagnostickým vyšetřením a Evropan absolvuje sekvenování svého genomu několikrát za život. I další oblasti biologie směřují k metodám generujícím velké množství dat, a i proto se velikost databází biologických dat na Evropském bioinformatickém institu (EBI), hlavním úložišti biologických dat v Evropě, blíží v roce 2015 k 20 petabajtům. Množství sekvenačních dat uložených na EBI se zdvojnásobí za méně než rok.

Biologové dnes disponují obrovským množstvím dat, které jsou příležitostí, závazkem a problémem najednou. Dat je generováno tolik, že je dnes už problém data efektivně přenášet standardními protokoly po internetu a zároveň je velmi obtížné data ukládat tak, aby byly spolehlivě a rychle prohledávatelné. V datech je však velké množství dosud neprobádaných a neobjevených faktů a souvislostí, které přispějí nejenom k pochopení zákonitostí života, ale mohou pomoci i s léčbou závažných onemocnění či zefektivnit zěmědělskou produkci.

Bioinformatika je stále relativně novým oborem, který se snaží vypořádat s rostoucím množstvím dat, snaží se dát smysl záplavě biologických dat a zároveň řešit problémy s ukládáním, dostupností a distribucí těchto dat, což je klíčové pro jejich plné využití. Význam a využití bioinformatiky v biologickém výzkumu, ale i ve vývoji léčiv, v lékařské diagnostice a v zemědělství neustále roste a v dalších letech s rostoucím množstvím biologických dat dále poroste. Příslušně poroste i poptávka po odbornících, kteří budou schopni využívat existují bioinformatické nástroje, ale i vyvíjet nástroje nové.