David Hoksza
Cover Image

Jak může bioinformatika pomoci osvětlit historické události, ukazuje studie italských vědců, kteří analyzovaly DNA uchované na Turýnském plátně. Identifikovali DNA několika typů rostlin i osob.

Turínské plátno je relikvie do níž mělo být zahaleno tělo Ježíše Krista po ukřižování a v němž mělo být následně uloženo do hrobky v dnešní Palestině před zhruba 2000 lety. Plátno se nazývá Turínské, podle italského města, kde je uloženo. Tam se, podle nejčastěji přijímaného scénáře dostalo přes Jeruzalém (33 n.l.), Edessu, Konstantinopol (944 - drženo byzantskými vládci), Athény (tam se dostalo při křížových výpravách), Lirey (1353) a Chambéry (1502-1578). Problém tohoto scénáře je, že radiokarbonové datování provedené několika nezávislými laboratořemi říká, že Turínské plátno bylo vytvořeno někdy mezi lety 1260-1390. Některé zdroje ovšem toto datování zpochybňují a navíc techonologie, kterou plátno vzniklo, ani chemické složení vláken nejsou kompatibilní se středověkou technologií.

V letech 1978 a 1988 byly odebrány prachové částice z plátna (nacházející se mezi vlákny) a analyzovány optickou mikroskopií. Byla nalezena pylovová zrna, která by mohla odpovídat možné cestě plátna tak, jak byla popsána výše. Do ringu nyní vstoupili italšstí genetikové. Jejich článek v Nature popisuje analýzu genetických stop na plátně, založenou na DNA získané z prochových částic a krajů plátna, které byly určeny pro radiokarbonové datování.

Úspěšně bylo sekenováno 77 DNA rostlinných vzorků. Druhy jejichž DNA se na plátně nachází jsou prevalentní v různých geograických lokacích a naznačují, že plátno přislo do styku z výrazně variabilním prostředím. Některé z rostlin sice pochází ze severní Afriky a středního východu, ale většina z nich se rozšířila do Evropy už před počátkem letopočtu. Nicméně některé z druhů se do Evropy nedostaly dřív než v 16. století a 2 dokonce až ve století 18. Následující obrázek ukazuje haploskpupiny, které byly nalezeny na Turýnském plátně. Nelze ovšem zcela vyloučit možnost kontaminace plátna těmito druhy později.

Co se týče lidské DNA, bylo nasekvenováno 93 vzorků mitochondriální DNA odpovídající mnoha různým jedincům. Haplotypy těchto jedinců odpovídají různým haploskupinám a to i po odebrání DNA, která by teoreticky mohla souviset s kontaminací experimentátora. Tyto haploskupiny odpovídají různý geografickým regionům a to ne pouzte těm, kde je výskyt turínského plátna oficiálně dokumentován, ale i haplotypy typické pro severní a východní Afriku, Střední východ a dokonce Indii. To ovšem nutně nemusí nutně znamenat, že původ plátna není ve středověku, ale pouze například to, že plátno bylo vyrobeno v Indii. Následující obrázek ukazuje typy DNA rostliných druhů, které byly nalezeny na Turýnském plátně a geografickou lokaci těchto druhů.

Celkově studie nevylučuje ani jednu z hyotéz, ale přináší nové střípky do mozaiky příběhu o původu Turínského plátna.

Zdroje: [1] http://www.nature.com/articles/srep14484